Blog

Pitný režim

Pitný režim

Živý organismus je na vodě závislý. Voda udržuje stálost vnitřního prostředí, zajišťuje veškerý transport látek v organismu, přivádí k buňce živiny a odvádí zplodiny látkové přeměny. Udržuje tělesnou teplotu a je nezastupitelná při trávení a vstřebávání živin. Jakmile cítíte žízeň, je již pravděpodobně pozdě a organismus máte dehydrovaný (ztratili jste mnoho tekutin). To znamená, že se vám nepodaří udržet výkonnost na stejné úrovni, bude docházet k jejímu snižování a záhy se také dostaví únava a ztráta koncentrace. Proto je důležité si uvědomit, že ztráta již 1 % tekutin na tělesné úrovni znamená pocit žízně. Při ztrátě 2 % tekutin klesá výkonnost až o 20 %.

Kvůli nedostatku tekutin také nemůže dokonale probíhat regenerace organismu. Bez dodržování kvalitního a vhodně zvoleného pitného režimu nebude váš organismus správně fungovat. V okamžiku, kdy po něm chcete maximum, vypoví službu. Řešení je ale více než jednoduché. Nezapomínejte pít během celého dne průběžně! Organismus tak vodu mnohem lépe zužitkuje než při vypití velkého množství najednou.

Kolik vody bychom měli vypít?

Doporučené množství závisí nejen na tom, jaký druh fyzicky a psychicky náročné práce přes den provozujeme, ale větší odlišnosti můžeme nalézt i napříč názory různých odborníků. Presto je jako zlatý standard doporučený příjem tekutin kolem 35 ml na 1 kg tělesné váhy, což dává rozmezí přibližně 2–3 litry denně (orientačně pro lidi s hmotností 60–90 kg). Doporučený objem přijmu tekutin v sobě však zahrnuje i vodu vázanou v přijímaných potravinách. Průměrně z potravy pokryjeme okolo půl litru vody.

Co bychom měli pít?

Ideální je obyčejná nesycená a neslazená voda, která by měla být základním a nejvíce zastoupeným nápojem v denním příjmu. Součástí vhodného pitného režimu jsou čaje (bylinkové, ovocné, zelené) i ředěné džusy, lépe čerstvé šťávy fresh. Ředěné proto, že džusy v sobě obsahují často i více cukru než limonády a také agresivní kyseliny, které navíc neprospívají zubům. V omezené míře zařaďte neslazené minerální vody. Nápoje, které by se ve vašem jídelníčku neměly objevovat vůbec, jsou kolové nápoje, energetické nápoje, větší množství černého čaje a kávy (myšleno víc než 2 až 3 šálky), přirozeně nebo uměle slazené minerální vody. Místo slazených nápojů zkuste třeba mnohem více osvěžující domácí limonádu nebo si do džbánu s vodou vymačkejte pomeranč či limetku.

A jak jsou na tom perlivé vody?

Obecná oblíbenost sycených nápojů je patrná dodnes, A to i pres některá varování vědců a zdravotníku před příliš častou konzumací nápojů s obsahem CO². V dutině ústní volný CO² způsobuje silnější prokrvení sliznice a vyvolává známý osvěžující pocit, který známe z konzumace sycených nápojů. V tu chvíli se snižuje citlivost chuťových receptoru a může přijít nutkání říhat. Díky zmíněnému osvěžujícím pocitu dochází k tišení žízně menším množstvím vody, než by k tomu bylo třeba u vody nesycené. Touto cestou tedy muže v extrémních případech docházet k postupné dehydrataci. Oxid uhličitý je však přirozenou součástí okolního prostředí i našeho organismu. Není to žádná cizorodá látka, která by měla vzbuzovat větší obavy. CO² je přirozený odpadní produkt našeho těla, který za běžných podmínek z těla vylučujeme. Do těla jej dostáváme pitím kvašených nápojů nebo nápojů sycených CO² a pitím přírodních kyselek. Z vědeckých výzkumu je patrné, že jednorázovým vypitím 0,3 l perlivé vody dostaneme do organismu přibližně 1,5 g CO², což představuje čtyřnásobek toho, co je tělo průměrného dospělého člověka schopno vyprodukovat za jednu minutu. Příliš častým pitím sycených vod muže tedy docházet k zásahu do vnitřního prostředí našeho organismu.

Co minerálky?

Středně mineralizované vody, označené většinou jako přírodní minerální voda nebo minerální voda mají obsah rozpustných látek vyšší než 500 miligramu na litr a někdy se vyznačují chutí minerálu, kterého obsahují nejvíce (např. hořčíku nebo železa). Doporučené množství, které je pro organismus v pořádku, je v průměru 0,5 litru za den. Tyto vody si často dopřáváme proto, že nám vyhovuje jejich chuť, která se přece jen od vody z kohoutku výrazně liší. Co se ale týče složení, není žádná z těchto vod stejná. Léčivé, lázeňské či jiné silně mineralizované vody jsou určené pouze k léčebným účelům. Neznamená to ale, že musíte kontaktovat doktora, pokud si chcete při nachlazení ulevit kloktáním Vincentky. Tyto speciální vody bychom nicméně měli pít v malém množství a pouze tehdy, kdy se potřebujeme zbavit nějakého problému, rozhodne ne pravidelně. Při svém běžném denním pitném režimu preferujte především vody označené většinou jako pramenitá voda nebo stolní voda, které mají nízký obsah minerálu (mají obsah rozpuštěných pevných látek do 500 miligramu na litr). Objevte pramenitou neperlivou vodu, jako například Nartes. Voda Nartes patří mezi slabé mineralizované vody, a proto je vodou vhodnou pro běžný pitný režim všech věkových kategorií bez omezení. Pramenitá voda Nartes obsahuje velmi nízké množství minerálu (154 mg/litr), a díky tomu lze srovnat čistotu této vody s vodou kojeneckou. Při běžných podmínkách má PH vody hodnotu 7,4 a z hlediska tvrdosti je voda Nartes řažená mezi vody měkké. Pramenitá voda Nartes pochází z chráněného podzemního zdroje v rozsáhlých lesích podhůří Hrubého Jeseníku v lokalitě Roudno na Bruntálsku, kde je i dnes přírodní a ekologicky čisté prostředí. Tento zdroj patří mezi tzv. artéské prameny, voda z něj na povrch vytéká pod tlakem (nemusí být násilím čerpána), vodní jezero leží v hloubce 170 metrů a je chráněno nepropustnými horninami, které zaručují 100 % čistotu a nezávadnost této vody. Artéský pramen je velmi ojedinělým zdrojem vody a patří ke zdrojům nejkvalitnějším.

Autorka článku: Mgr. Janka Pálešová, výživová poradkyně